V rámci oslav poloviny zkušební doby v T-systems a v neposlední řade také na veliké naléhaní mé kamarádky Ani z Polska, která mě "zapraszala" snad už od mého odjezdu na začátku léta jsem si ve středu sbalil pár švestek a druhý den po práci vyrazil na cestu.
Společnost mi dělala Patrycja, která mi ochotně nabídla pomocnou ruku a také možnost svézt se s ní a její rodičema ze Svidníku do polského Krosna. Bez ní bych to měl o hodně ztížené. V Krosně jsem nasedl do bušiku a pod rouškou tmy s malou dušičkou počítal zkracující se vzdálenost do Rzeszowa. U rodičů jsem si totiž zapoměl nabíječku a do mého archaického mobilu již není vůbec snadné najít nabíječku. A tak jsem jen doufal, že jsem se s Aniou správně pochopil a nebudu si muset shánět přenocování bůhvíkde.
Sukces
Štěstí však stálo při mně a po vystoupení pod pomníkem před Woj. urzadem jsem byl rázem srdečně objat a přivítán jak Aniou tak i její kamarádkou Aniou. Záhy mne táhly někam do města. Zde mi pogratulovaly a i přes můj zákaz odevzdali dárek k narozeninám, připili jsme, no nepobyli dlouho poněvač jsem byl vším tím cestováním značně ztrápený a potřeboval jsem vypnout.
Ania bydlí v podnájmu, u rodiny své, mimochodom nedávno provdané kamarádky (že neuhodnete, jak se jmenuje - no schválně) a zde jsem měl stanovené svoje letovisko i já. Pro pana i paní domácí jsem nebyl už tak neznámý - přes léto jsem Aniu několikrát navštívil a dokonce se účastnil i malé rodinné oslavy. Paní domu se předháněla v tom, co mi navaří či upeče - no a jelikož odmítat se nesluší (a takové dobrůtky už vůbec ne) měl jsem pak veliké problémy zapnout knoflík u gatí. Pan Zdislaw jenom nevěřícně kroutil hlavou nad tím, že si s ním nepřipiju vodkou, ale nakonec si nechal vysvětlit, že na pomidorowem (rajčetovém) soku může také něco být.
cos I luv pizza
Na druhý den ráno, přes páteční odpoledne jsme s Aniou podnikli výlet na Zalesie, navštívili jsme samotného pana děkana, který - ač mile potěšen naší nezištní návštěvou - vypadal velice, velice zmoženě. Oběd = pizza v DaGrasso a rychle domů, abychom stihli večerní promítaní filmu Apokalypsa u společnosti Dominikánů. Trošičku delši a těžší film, na který jsem zrovna nebyl přiliš nastaven, ale dalo se to zvládnout.
V sobotu dopoledne nepatrná pomoc z mé strany při úklidu dřeva ze zahrady a pak zakupy v E-LECLERCu. Kromě nabíječky a pár sladkostí nemohli chybět vysněné rajčatové šťávy. Velice příjemný a zábavný večer jsme strávili na rynku v pizzerii s oběma Aniami, Rafalem a jeho přítelkyní Magdou. To, že o smích nebylo nouze možná nakonec vidět také na fotografiích z akce.
Odjížděl jsem v neděli dopoledne a ačkoli můj pobyt v Polsku během prodlouženého víkendu nebyl dlouhý, musím říct, že jsem si výborně odpočal a spokojenější jsem snad ani odcházet nemohl. Je prima mít i v zahraničí tak skvelé přátele a doufám, že se nám v budoucnu podaří něco podobného zopakovat, třeba na Slovensku. Věřim, že i s Magdou a Irkou, které jsou teď na výměnném pobytu ve Zlíně.
Fotečky najdete na mé flickr stránce.
PS: Proč je tento příspěvek česky? Ne, není to proto, abych se ujistil jak dobře/špatně mi jde česká mluva, ale především jsem ho psal pro Magdu a Irku, které by mohla slovenština zbytečně mást a kterým jsem slíbil, že o svém výletě něco napíšu. Nepochybuji, že tím mimoděk svým rodákům nezpůsobím problémy s porozuměním.
PS2: Moc děkuji všem, kteří si na mé narozeniny vzpoměli a poslali mi gratulační sms/e-mailík. Byl jsem jim moc rád!
No comments:
Post a Comment